Steven Brack

Steven Brack na návštěvě v České republice

Není pro českého kaktusáře běžnou událostí, že se může setkat s tak významnou osobností kaktusářského světa, jako je Američan Steven Brack. Naopak, je to pro něj svátek nad svátky! Mně osobně tahle kaktusářská legenda po zhlédnutí jeho první přednášky v tehdejším Československu – myslím tenkrát v Čelakovicích – dala impuls k pěstování Echinocereusů, navíc jsme ho v roce 2014 navštívili s Pavlem Pavlíčkem a spol. v jeho firmě v Belenu. Proto jsem si opětovné setkání s ním nemohl nechat ujít. Tato mimořádná událost nastala na jaře letošního roku ve dnech 30. března, při příležitosti pražského kaktusářského sympozia a potom ještě 1. dubna, kdy vystoupil se svou přednáškou v Mekce našeho pichlavého koníčka v Chrudimi. Toto komornější setkání mělo skvělou atmosféru, vždyť Stevena zde hostil jeho dlouholetý přítel Pavel Pavlíček. Nadšení návštěvníci akce se dozvěděli mnoho zajímavého o kaktusech Nového Mexika, o věcech, které s výskytem rostlin v přírodě souvisejí: o tamním počasí, o zajímavých lokalitách, o vlivu nadmořské výšky a o životních podmínkách rostlin na stanovištích, o souvislosti barvy plodů na rozšíření jednotlivých druhů… Zajímavé a dojemné bylo Stevenovo vyprávění o jeho kaktusářské životní pouti – jak začínal s touto zálibou, jaké to bylo na vrcholu rozvoje firmy a jak prožíval poslední roky, kdy svou firmu Mesa Garden předával svým zaměstnancům, aby ji pak prodal a odešel do kaktusářského důchodu. Přestěhoval se se svou ženou Lindou z Belenu, ze sídla firmy, do blízkého Albuquerque a nevzali si s sebou jediný kaktus. Chtěli tak přetrhat veškeré vazby, aby snadněji zapomínali na tuto jistě ne bezbolestnou změnu. „Vydrželi jsme to ty tři roky“ doplnila jeho vyprávění Linda, „a letos v zimě mě Steven požádal, zda bych mu nesehnala nějaká prkýnka na stavbu výsevního aparátu! Tak je to myslím zase dobré!“ zhodnotila na závěr niterný boj svého manžela.

Nezbývá než poděkovat všem obětavým organizátorům, kteří Steva pozvali – ať už těm pražským či chrudimským – a zprostředkovali nám tyto nezapomenutelné společné zážitky.


Text a foto Svatopluk Matějka